|
Nenápadná plechová vrata na Orlí ulici v centru Brna vedou
do dvora a odtud do místnosti, kde sídlí Galerie Eskort. Už
pátým rokem ji vede výtvarnice Jana Kalinová. "Zpočátku se
stávalo, že jsem coby autorka žárlila na úspěchy umělců, které
jsem v galerii předtím sama vystavovala. Asi před třemi roky
jsem si uvědomila, že pokud jim mám co závidět, je moje práce
galeristy dobrá," říká Kalinová.
Ona, sama uznávaná autorka, loňská finalistka Ceny
Jindřicha Chalupeckého, se v galerii zaměřuje na nejmladší
české výtvarníky. Často vybírá ze svých spolužáků na Fakultě
výtvarných umění VUT v Brně. Eskortem ale prošla řada umělců,
z nichž mnozí se prosadili na největších českých výstavách i v
zahraničí. Martin Zet, Jan Šerých, Václav Stratil, Zbyněk
Baladrán, Pavel Ryška, Jan Kotík. "Ta osvědčenější jména
vybírám proto, aby dodali na ceně ještě neznámým autorům,"
prozrazuje Kalinová. Za svůj "objev" z celkem asi čtyřiceti
umělců, které malá galerie dosud představila, považuje
například Barboru Klímovou nebo Petra Brožku.
Do malého prostoru o šestatřiceti metrech čtverečních se
toho mnoho nevejde, i proto je galeristka nejradši, když se
autor, který nemůže počítat s honorářem, nechá přesvědčit a
pro Eskort vytvoří něco nového, přímo na míru. "Zpočátku jsem
měla tendence jim do toho mluvit, nějak kurátorovat, ale teď
ovlivňuji skutečně jen výběr autorů."
S provozem galerie je to složitější. Nedávno měl Eskort
tříměsíční pauzu prostě proto, že došly peníze. "Pravidelně
sice získávám grant od Ministerstva kultury, ten ale pokryje
sotva sedmdesát procent nákladů na provoz. I tentokrát jsem
peníze získala, ale dorazily až s tříměsíčním zpožděním,"
vysvětluje galeristka. Od státu získává okolo sedmdesáti tisíc
korun, občas se jí podaří uspět u některé z kulturních nadací,
zbytek pokrývá dary od sponzorů nebo z vlastní kapsy.
Nízkonákladovost se odráží nejen v undergroundové vizáži
galerie, ale také v krátké otevírací době. Galerie je otevřená
od pondělí do pátku jen na čtyři hodiny odpoledne. "Kustodům
platím jen čtyřicet korun za hodinu. Za to sem dostanu
většinou jen spolužáky."
Beznaději ale Jana Kalinová nepropadá. "Vím, že s
entuziasmem se sponzoři hledají snáze. Je ale pravda, že
některé způsoby, jak je oslovovat, jsou mi už po letech
trapné, snažím se hledat serióznější metody." Například si
pořídila inkoustovou tiskárnu, na které vyrábí v malých
sériích pozvánky na vernisáže. Těmi svou galerii potenciálním
sponzorům představuje.
O tom, že by s galerií skončila, uvažovala jen jednou. "Dva
roky jsem bydlela v Praze a hledala jsem někoho, komu bych
Eskort předala. Nikdo se nenašel, ale známí mě přesvědčili, ať
pokračuji." Galeristka přesto hledá způsob, jak provoz galerie
omladit a občerstvit. "Uvědomuji si, že okruh vystavovaných
autorů začíná být stejný. Proto Eskort nabízím i jiným
kurátorům."
Pět let působení brněnské galerie se pomalu promítá i do
okolí. "Potenciální diváci jsou poučenější, chápou, že umění
se může vyjadřovat k politice nebo sociálním otázkám, ale taky
k všední banalitě či zcela osobním zkušenostem." Kalinová
považuje za úspěch i to, že v Eskortu již není slyšet dříve
běžná věta "to bych uměl taky".
Aktuálně Eskort představuje výstavu Evžena Šimery, která je
prodloužena do konce příštího týdne.
Více informací na http://www.galerieeskort.net/
|